Asi si říkáte, že na psaní v poslední době kašlu. Není tomu tak. Po odjezdu od jezera Lake Tahoe jsme ujeli nějakých 1000 km do hor, bez plánované zastávky v Lake Salt City, protože teploty opět nabraly neskutečných hodnot a my prostě upalovali, co to dá, do hor. Takže jsme se rázem ocitli v národním parku Grand Teton a Yellowston a tam bylo připojení na wifi nemyslitelné. Ale pěkně popořádku.

Minule jsme skončili u jezera Lake Tahoe a slíbil pár obrázků.

 

Moc se na tady líbilo. Měli jsme oba zcela stejný pocit, že jsme se ocitli v Italií u jezera Lago di Garda. A to včetně toho poměrně silného turistického ruchu a výstavných hotelů a soukromých rezidencí. Pohled na zátku Esmeralda Bay byl ale úchvatný a chvíli jsem litovat, že nemáme k dispozici nějakou tu loďku, abychom se mohli do zátoky podívat z vody.

 

A tak nám krásný den zkazili v městě hazardu, hodně se podobající Las Vegas – Reno.  Chtěli jsme, po dnech strávených v přírodě, přespat u Walmartu, Nechali nás se pěkně uložit do postýlky, usnout a přesně ve 24.00 hod. nás ochranka vzbudila, a že prý se zde parkovat přes noc nesmí. A tak jsme se pouze přesunuli o 5 km k jinému obchodnímu centru a tím byl Home Depot (česky Bauhaus).

Ráno vyrážíme z Rena, ležícího ve státě Nevada, na dlouhý přejezd absolutní pustinou. I to musíme absolvovat, abychom se dostali do atraktivnějších lokalit. První den ujedeme nějakých 600 km, a protože teploty, jak jsem psal výše, se nemínili snížit, tak jsme odbočili ještě před Salt Lake City do hor Idahou. Město s největším slaným jezerem holt musíme oželet.

Další den dokončíme přesun do nejatraktivnějších parků naší cesty a těmi jsou Grand Teton a Yellowstone, oba ve státě Wayoming. Ještě před vjezdem do parku jsme spali na krásném opuštěném návrší a mohli tak sledovat zvláštní západ slunce do červeného mraku. Sluníčko pak bylo ve své poslední fází červené jako rajče. Na fotce to není tak přesvědčivé, ale věřte mi.

 

Národní park Grand Teton. Původně jsme měli v plánu tu pobýt jeden den, ale nakonec z toho byly dny tři a všech jsme si náramně užili. Mimo jiné jsme si dali 11 km dlouhou procházku kolem jezera Leigh Lake.

 

Po celou cestu jsme měli možnost sledovat „alpské“ štíty hor, vypínajících se na západní straně parku. Dokonce jsme se odhodlali a v jezeře se také jen tak ve spodním prádle nádherně vykoupali. I když dnes bylo stále kolem třicítky, tak chůze po břehu jezera se vesměs odehrávala v lesíku a tím pádem ve stínu. Tam už se to dalo vydržet.

 

 

Nakonec jsme dokonce zahlédli 30-ti hlavé stádo sobů. Fotka sice nic moc, ale zážitek pěkný.

Národní park Yellowstone. Perla mezi americkými národními parky. Je velmi rozlehlý a rozmanitý. I když v porovnání s Tetonem se nemůže pyšnit skalnatými horami. Má za to ale nespočet termálních rarit. Gejzíry, z nichž nejvyšší dosahuje výšku až 100 m, nádherně barevná a bublající jezírka.

 

Přijíždíme do parku v podvečer, a protože v žádném národním parku se nesmí parkovat na divoko, musíme využít služeb campingu. Měli jsme štěstí a podařilo se nám na jednom místě zarezervovat i campy na další tři noci.

První den v parku zasvětíme cestě na sever kolem obrovského jezera Yellowstone Lake. Je to tady tak nějak drsnější než například u Tahoe, ale to bude i tím, že se zde snaží udržet původní vzhled krajiny a nesmí se zde stavět žádné obrovské hotely nebo soukromé chaty. Nejsevernějším bodem naší dnešní cesty je Canyon Village a zde také navštívíme, podle průvodce, Grand Canyon v Yellowstonu. No, do Grand Canyonu má hodně daleko, ale na místní podmínky asi výjimečná záležitost. Navštívíme čtyři vyhlídky na hraně kaňónu a vracíme se zpět na jih do našeho campu.

 

A protože jsme dnes prožili den, který máme v kalendáři zaznačený jako výročí naší svatby, tak se pěkně oblékneme a zajdeme si do restaurace na břehu jezera na večeři. Oba jsme si dali výtečnou rybku Halibut.

Další den jsme zasvětili právě největší termální oblasti v parku. Jako první jsme navštívili dolní část rozsáhle lokality, kde si to trůní jeden z nejvýkonnějších gejzírů Old Faithfull. Netryská sice nejvýše, ale zato v devadesáti minutových intervalech a to že skoro na minutu přesně. Druhá fotka naznačuje, jak rozměrná je Amerika.

 

Pak jsme se vydali na další delší procházku termálním územím, a jak už jsem psal, měli jsme možnost vidět nespočet dalších gejzírů a jezírek.

 

 

Cestou na severozápad, kde máme další rezervovaný camp, ještě navštívíme několik míst, kde je se stále na co dívat, co se týče termálních činností. Také jsme dnes potkali jedny mladé čecháčky, kteří za námi přišli na parkovišti, když viděli auto s českou SPZ. Taky měli za sebou už deset tisíc kilometrů po národních parcích, ale oproti nám začínali v Kanadě a tam se taky vraceli.

Další den jsme se pak vydali do samotného severozápadního koutu parku do Mamoth Hot Springs, abychom si prošli zdejší nádherné terasy vytvořené termální činností.  No posuďte sami.

 

 

Tak a dnes završíme náš pobyt v parku. Navštívíme Grand Prismatic Spring. Byli jsme u něj už před dvěma dny, ale to jsme se prošli v jeho bezprostřední blízkosti. Dnes máme v plánu udělat si menší procházku na blízky vršek, ze kterého si můžeme jezírko nafotit tak trošku z ptačí perspektivy.

 

Navečer park opouštíme. Zůstáváme ještě na velmi vychvalované Scenic Byway Lamar Valley. Tady bychom měli mít možnost sledovat další bizony a hlavně je to cesta, kterou autor průvodce popisuje jako vrchol stavebních inženýrů.

Po celou dobu pobytu v obou parcích jsme nezahlédli medvěda, ani Losa. A tak zůstalo jen u bizonů a sobů. Ostatně medvědů jsme si užili až, až při naší cestě na Aljašku. A když tak spíme v lese, tak ani o žádnou návštěvu tohoto sympaťáka nestojíme.

 

A ještě mapa trasy