Na dnešní večer máme v plánu tentokrát divadlo. Kdo byl v New Yorku a nezašel na Brodway do divadla, ten může jen litovat. Na Times Square se koná v poledne výprodej posledních lístků na večerní představení a my se tajně modlili, aby na nás vyšel lístek na Fantoma Opery. Sleva 30% určitě potěší, zvlašť při těch cenách. 

Fantom Opery se tady hraje od roku 1988 a je druhým nejdéle reprizovaným muzikálem v dějinách (hned za muzikálem Bídnici).

Byl to fakt zážitek. V našich podmínkách nepředstavitelná výprava, kostýmy a hlavně pak výkony umělců. Seděli jsme dokonce v první řadě a tak jsme měli jak orchestřiště, tak i herce jako na dlani.

 

Na další den avizovaly předpovědi konečně zase sluníčko a teploty kolem 15 stupňů. Vyrážíme na jižní konec Manhattanu a od tud lodí na vedlejší ostrov Staten Island. Projíždíme kolem symbolu Ameriky a tím je Socha Svobody. Zpáteční cestou se zase kocháme výhledy na mrakodrapy v oblasti Wall Street.

 

Dalším dnešním záměrem je pěšky si projít Brooklyn Bridge. Kamenný most s bohatou historii a opět neopakovatelnými výhledy na One World Trade Centrum, které se podařilo dostavět na místech po padnuvších dvojčatech. Samotná procházka po tomto mostě stojí za to a výhledy vše ještě umocňují.

 

Poslední den v New Yorku chceme zasvětit výhledu ze 102. patra One World Trade Centra. Těchto 102 pater jsme jeli přesně 50 vteřin. V průběhu jízdy se ve výtahu na jeho stěny promítají okolní panoramata. Nahoře nám bylo oběma celkem šoufl. Nevěřil bych, že výkyv budovy bude natolik ovlivňovat naší motoriku, ale bylo to tak. Fotili jsme jako blázni, ale protože fotíme přes skleněné výplně, tak to určitě nebude stoprocentní. 

 

  

Následuje celkem dlouhá procházka třemi parky. Prvním je Union square. Na fotce je největší umělecké dílo financované soukromou osobou na komerčním objektu - sluneční hodiny.

 

Na rohu 21 St. a 5 Av. se nachází asi nejznámějším dům v NY Flatiron, který se až neskutečně zúžuje a v jeho špičce je momentálně nějaký fotosalon.

  

Dalším parkem je Madison Square a poblíž je Empire State Building. Po pádu dvojčat to byl nejvyšší mrakodrap New Yorku. 

A nakonec Bryan park s Národní knihovnou, kde se v Sexu ve městě měla vdával Carie. Knihovnu jsme si prošli a stálo to opět za to.

Ahoj New Yorku. Byli jsme tady týden a viděli jsme pouze zlomek. Je to město neskutečných kontrastů, ale krásné a s neopakovatelnou atmosférou. Mladí by si tady určitě užili spousty barů (Bubba Gump od Foresta Gumpa apod.). My to pro tentokrát z tohoto pohledu trošku ošulili. Počasí bylo tak padesát na padesát, ale jsme rádi alespoň za to. Je to město, kam se dá určitě vrátit a vždy můžete objevovat nepoznané.

Pár fotek na závěr.

 

 

Přesun do Baltimore. Toto město mělo být původně pouze místem, kde si vyzvedneme v přístavu naše obytné auto. Bohužel se však stává na pár dní i místem, kde budeme opět poznávat, ale hlavně lelkovat. Po oznámení zpožděného příjezdu lodě s naším autem o týden, jsme zde naplánovali další 3 dny. Dnes už víme, že se termín příjezdu opět posouvá a to z pondělí 3.4. na středu 5.4. Nic s tím neuděláme, vůbec nás to netěší, protože v tuto dobu jsme se už měli vyhřívat na Floridě. Ale snad nám to osud vynahradí v dalších dnech a týdnech. 

¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

Ahoj Baltimore, prší. Cesta vlakem byla v pohodě. Amtrak, jak se dopravní společnost, provozující železniční přepravu osob jmenuje se ani nevyznamenala, ani nezklamala. Takové normální pendolino, snad jen s výjímkou rychlostí, která bylo konstantně kolem 150 km/hod.

 

Děšť v pátek neustal a tak s důvěrou v předpověď, hledíme k sobotě, kdy se má konečně vyjasnit a hlavně oteplit. Jedeme kus světa za sluníčkem a přitom v česku teploty lámou rekordy. Ne vždy se vše podaří. 

V Baltimore jsme měli štěstí v termínu konání slavností světla. Před 75 lety tady vystavěli jedno z prvních veřejných plynových osvětlení ulice a tak si to připomínají už druhým rokem slavností světla. Po setmění se tedy vydáváme do přístavu a je na co se dívat. Nepříjemné ale bylo, že se neustále prodíráme davy lidí a v podstatě si nemůžeme vybrat, ale necháme se unášet řekou návštěvníků od atrakce k atrakci.

 

 

Na dnešek máme v plánu návštěvu Washingtonu - hlavního města Spojenýh států. Díky výstavbě takřka na zelené louce jsou zde obrovské, širokánské bulváry a nádherné parky. My vystoupíme na Union Station a míříme ke Capitolu - sídlo amerického Kongresu. Z vršku se koukáme na na Washington Monument a v úplně vzadu vidíme Lincoln Memorial. Ale popořádku. 

 

Další zastávkou na našem putování hlavním městem USA je, jako už je u nás zvykem, národní galerie. Příjemné je, že ve Washigtonu je všude vstup do všech muzei volný. My s opět zaměřujeme na moderní umění. Oproti New Yorku a zdejší galerii, nás to ale příliš nenadchlo. Strom z nerez plechu se nám moc líbil.

 

Pokračujeme k obelisku a když se vydáme nějakých 700 metrů doprava, stojíme před Bílým domem. Vzdálenost pro focení je úctyhodná a bezpečnostní opatření ještě úctyhodnější. Nicméně z vybrazeného prostoru lze pár fotek udělat.

   

Míříme si to dále k jezeru, kde Vlastu okouzlily nádherně kvetou třešně. A protože tady už 1.května nebudeme a třešně patrně do té doby odkvetou, tak pusa pod rozkvetlou třešní byla už dneska. Přes jezero je vidět Thomas Jefferson Memorial.

 

Kolem památníku světových válek míříme na nejvzdálenější místo našeho putování a tím je už zmiňovaný Lincoln Memoriál. Když tak vidím toho Lincolna jak si hoví v tom mramorovém křesle, tak se nedá nevzpomenout na slavnou scénu z planety opic.

 

No a teď ještě pohled zpátky. Selfičko na závěr.

  

Zpět na Union Station bychom si rádi vzali taxika, ale protože se udělalo mimořádně pěkně a hlavně teplo, tak do Washingtonu dorazila snad polovina státu Maryland a silnice jsou totálos ucpanos, takže by to časově vyšlo asi na stejno. Ušli jsme 12 km a máme toho dost. Ale stálo to za to.

Putování velkými města asi na drahnou chvíli končí. My teď budeme čekat, kdy tedy konečně dorazí náš obytňák a pak vyrazíme na naší cestu dokolečka dokola.