René po 5-ti dnech odletěl do práce a já se zase pokorně vrátil ke svým karlovarským přátelům. Tentokrát už žádné velké vrácečky na místa, kde už jsem byl, ale po severní straně ostrova se pomalu přesouváme na východ. 

První zastávka je v městečku Rethymno. Snad jako jediné se toto městečko vyrovná svými historickými budovami, malebným přístavem a mešitami městu Chania. Tady jsme si prošli krásnou benátskou pevnost Fortezza, centrum plné kavárniček a taky jsme se byli podívat na krásnou mešitu. Ale v česku bych ji nerad viděl. 

 

Nemůžeme vynechat světově prosnulý Knossos. Odborníci celého světa se přou, zda tento styl záchrany minojských památek je ten pravý. Soukromý investor do areálu investuje obrovské částky, ale některým není po chuti spousta nového betonu. Říká se, že kdo nenavštívil minojský palác v Knossos, jako by nebyl na Krétě. Já bych to rád doplnil. Kdo tam jednou byl, tak podruhé už nemusí. Areál je vskutku monumentální ale já jsem si prošel pouze vstupní areál a vykopávky chrámu. Je vedro, fotit proti slunci se také moc nedá, tak co.

 

Další zastávkou je Agios Nikolaos.  Kraj Agios Nikolaos se svou polohou kolem Mirabelského zálivu je nazýván Krétskou riviérou - leží zde největší a nejkrásnější letoviska a turistická střediska východní Kréty. Ty jsme úspěšně minuli a našli si krásné pěkné a klidné místo na strávení noci.

 

Ostrov Spinalonga dříve sloužila jako malomocná kolonie

Cestou dále na východ zastavujeme u moře v městečku Pacheia Ammos. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby nás na večer nepřekvapila písečná bouře z Libye. Mnozí si po zaslání fotek na whats app mysleli, že jsem na ně hodin nějaký ten apple filtr. Nikolivěk. Toto jsou originální fotografie toho večera. Ráno bylo auto notně od písku a já měl strach, aby se nezanesly všechny ty filtry, které a autě jsou.

 

Další prohlídku trošku té historie jsme absolvovali v městečku Toploy a pak už míříme do světoznámého údolí palem, které si říká Vai nebo také Bai. Říká se, že to je už jedno z mála míst na světě, kde se palmy rozmnožují přirozenou cestou. Na Krétě je palem spousta, ale všechny, kromě zdejší zátoky, jsou vysazovány. Tak se kochejte krásnou pláži a krásným údolím 

 

 

 

Z tohoto unikátního místa míříme na jih. Pár fotek jsem ještě udělal, ale už jen tak náhodou. Jsem přefocený a tak plný nádherných výhledů, že si říkám, že mám snad už všechno v počítačí tak co dalšího ještě chci. Samozřejmě to asi není pravda, ale tak nějak jsem to vnímal. Takže jen rychlý přelet navštívenými městy a pár fotek.

Vegáček u města Lasithi

   

 

Městečko Ierapetra

 

Všechno jednou začíná a jednou také končí. Přijel jsem na Krétu 27. února a je právě 30. března. Takže je čas na návrat. Už se mi trošku stýská a také čtu, že v česku se už počasí přesouvá ze zimy do léta. Jaro už pár roků neexistuje a tak už se těším na novou golfovou sezónu. No a samozřejmě se těším i domu za svou skvělou ženou. Ještě mě čeká cesta domů (cca 2000 km) ale o tom až v poslední kapitole.