Rok 2023

Tentokrát jsem to v zimní Ostravě vydržel pouze v lednu. Koncem tohoto měsíce balíme opět s Rendou a vyrážíme přes Francií se zastávkou v Carcassonne.

   

Východním Španělskem míříme za golfem. Počasí je letos na jihu Evropy chladnější než obvykle a tak projedeme jižní Španělsko a z Tangeru trajektem hurá do Maroka. Tady jsem byl už v roce 2014 a moc rád na to vzpomínám. Tenkrát se cesta odehrávala převážně v horách Atlasu a tak tentokrát cestujeme po pobřeží na jih a cestování opět prokládáme golfem.

   

Na hory je ještě brzy a proto pobřeží, i když to není náš šálek kávy. Lidé jsou milí, jídlo výborné, spaní na divoko bez problémů. Ale i tak je Atlas zajímavější. Navštívíme Rabat, Casablancu, Safi, Essaouiru, Agadir.

                

Tady to otočíme na sever a míříme do Marakéše. Cestou ještě navštívíme starobylé město Taroudant. Zde si vezmeme kvůli občasného deště rikšu a celé město za pár kaček projedeme. Fakt dobré řešení. I když nepršelo jak jsme očekávali, ale přece jen místní člověk zná různá zákouti a tak jsme poznali místa, která bychom normálně minuli. 

   

Prohlídka Marakéše byla také fajn a hlavně jsem si tady zahráli golf na královském hřišti. Spali jsme bezprostředně u městské brány a tak jsme si museli zvyknout i na větší hluk z provozu aut a motorek. Po zkušenosti z Taroudantu jsme si opět vzali rikšá, ale tentokrát to stálo za starou Belu. Vyčůraný drožkař nás sice povozil, ale místy, které nebyly vůbec zajímavé a do starého města nás vzal v samém závěru vyjížďky.

   

   

Vnitrozemím směřujeme do do Meknés, Féz a nakonec lahůdka v podobě městečka Chechaouen. Toto městečko je zajímavé tím, že se místní schodli na barvě domů a vše je tady v mnoha odstínech modré.

   

   

Je to ale zároveň městečko na hranici oblasti, která si přilepšuje pěstováním konopí a makových výrobků. A tak to není příliš bezpečné, neboť se v minulosti stalo, že vám na rám auta připevní balíček s drogama a vy se nechtíc stanete převozcem tohoto zboží do Evropy. Tam už na vás čekají kolegové, kteří si balíček zase bez ohlášení vyzvednou. Ale což už. Spíme ve dvoře místního servisu a tak doufáme, že se dealerem nestaneme.

A jak jsem se asi zmínil, jídlo úžasné.

    

 

Začátkem března za mnou přiletí Vlasta a vyrážíme na měsíční cestu Španělskem. První zastávkou je známá soutěska Caminito del Rey. Skvělé místo na této planetě. Průchod soutěskou trvá 1-2 hodiny. V minulosti se této soutěsce říkalo - stezka sebevrahů. Ještě nedávno byl průchod velmi problematický až nemožný. Před pár léty ale celou trasu zrekonstruovali a teď je to příjemná procházka.

     

     

   

Přejíždíme do El Torcal. Byli jsme tady už před 9 roky, ale moc se nám zde líbilo a tak jsme se rádi vrátili. Další zastávkou je Alhambra. Zaparkujeme v bezprostřední blízkosti areálu a ráno vyrazíme na prohlídku. Je sice březen, ale lidí jak smetí. Vůbec si nedovedu představit jak to zde probíhá v plné sezóně. Ještě že je prodej vstupenek pouze v předstihu na internetu a je většinou zcela vyprodáno. Takže pokud by chtěl někdo navštívit, tak určitě rezervaci s předstihem i několik měsíců.

Začíná být teplo a tak vyrážíme do pohoří Peňa-Negro. Pěkná procházka s pěknými výhledy. Dále pokračujeme do Salamanky. Já tady byl loni a moc se mi líbilo. Je to město mladých lidí s velmi uznávanou universitou. Procházka mezi kamenými domy se závěrem na centrálním náměstí. Dalšími městy, která jsme navštívili byla historická Avila s procházkou po hradbách a El Escorial což je královské město kde se nachází královský klášter San Lorenzo de El Escorial ze 16. století s královskými hrobkami. Tolik mramoru se hned tak někde nevidí.

Pokračujeme pro změnu zase do hor, tentokrát jde o pohoří poblíž města Navafria. Krásné hory, krásná tůra. Následuje přejezd Pyrenejí. Ze španělského města Huesco vyrážíme příjemným stoupáním do průsmyku Frontera del Portalet /1800 m n.m./  Sníh už cestou nebyl, za to se blíží bouřkové mraky a tak si užíváme nádherných pohledů do údolí a okolní svahy a odpoledne se spouštíme serpentinami do Francie. Ona hranice je sice nahoře v průsmyku, ale díky Schengenu to ani nepoznáme.

Ve Francii navštívíme na doporučení kamarádu starobylé městečko Albi, v blízkosti Toulouse. 

Nevím jak se mi to povedlo, ale měsíc duben jsem strávil doma. Nechápu :)

No a je tu květen, tak vyrážím s kamarádem tentokrát do Italie. Navštívíme San Marino a míříme na jih do Calabrie. Z východního pobřeží míříme do Salerna. Těšíme se na unikátní cestu po pobřeží do městečka Positano. Unikátní je nejen nádhernými vyhlídkami, ale pro nás s obytkou byla unikátní hlavně šířka vozovky a blízkost srázů. Mnohokrát jsme museli zastavit, abychom se minuli s protijedoucím autobusem, obytkou. Jedeme skoro krokem a za sebou štosujeme dlouhou kolonu. Naštěstí v polovině cesty, v městečku Maiori stál na křižovatce policajt a i když to nebývá zvykem, byl rozumnější než já a nařídil nám pobřežní magistrálu opustit a zamířit do vnitrozemí. Prohlédneme si Pompeje, mineme Neapol a míříme na sever, kde za námi do Pizzy přiletí další kamarád Pepík. Spolu podnikneme týdenní cestu Toscanskem. 

 

 

25.2. se vracíme

Rok 2022

Po delší době jsem se rozhodl, oprášit své stránky. Zklamání, z neuskutečněné cesty Liazkou do Mongolska, bylo tak velké, že i když jsem cestoval stále, tak jsem tak nějak neměl chuť o tom psát. Ono cestovat po blízké i vzdálenější Evropě pro mě postrádalo v porovnání s Mongolskem ten správný adrenalin a připadalo mi jako výlet do Třeboně. Tak alespoň stručná rekapitulace plynulých roků a měsíců.

Rok 22 je už teď (říjen22) jednoznačně rokem, který se dá nazvat - Život na cestě. 

Už 6.ledna jsme to nevydržel a vyrazil na 6 týdnů do Španělska. S kamarádem Radimem jsme důkladně projeli východní pobřeží Španěl až do Malagy. Tam se Radim vystřídal s parťákem z Liazky Rendou a s tím jsme jednak intenzivně golfovali a pak projeli po památkách centrálním Španělskem.

Po návratu v polovině února jedeme s Vlasťulou na dlouho plánovaný lyžařský výlet do Švýcarska, Itálie a Francie. Moc pěkné dva týdny plné sluníčka, sněhu a lyžovačky.

Březen - vyrážíme s přátely na světovou výstavu do Dubaje a když už jsme tak daleko, tak si k tomu přidáme 14 dní na Mauriciu. Pobyt je jednak zaměřený na golf, ale ve volných dnech poznáváme i místní krajinu a městečka. 

V květnu už zase přišel ten pocit, co dělat doma, kde to znám a tak jsme opět s Radimem vyrazili na měsíční putování Tureckem. Není to tak dávno, co jsme Turecko procestoval (2019), ale tak jsem si to tady zamiloval, že bych tu mohl každoročně. 

Léto pravidelně trávím doma. Koncem července jsem se rozhodl vyměnit stávající obytné auto za nové. Jednak už bylo 9 roků v provozu a taky jsme s ním najezdil 165.000 km za 6 let. Spokojenost s Laikou mě vedla ke koupi stejné značky. Tentokrát jsem šel do integrovaného typu stejných rozměrů. 

No a nové auto je potřeba řádně zajet a to je nejlepší na delší trati, takže začátkem září vyrážím přes Francií, Španělsko do Portugalska. Měsíc cestování jsme kombinovali opět s golfovým kláním. Super.

A protože život se má žít naplno a protože už od jara máme letenky a pronajatý obytňák v Australií, tak si rychle musím dát dohromady oblečení, vybavení a za 14 dní vyrážíme. Tentokrát s Vlasťulou a doufám, že budu mít připojení, abych mohl pravidelně psát už zase klasickou formou. 

Rok 2021

Stále trvají covidová opatření a tak nezbývá než utéct z nemocné centrální Evropy na Kanárské ostrovy - Tenerife. Golfový výlet se vydařil a nakonec jsme tuto destinaci v tomto roce navštívili ještě dvakrát. Bylo tam teploučko a hlavně se tam tak neblblo s rouškama apod. 

V březnu jsme si alespon na 10 dní odskočili zalyžovat do Gruzie. Tbilisi úžasné a lyžovačka v Gudauri bezkonkurenční.

Červen se nám zdá jako ideální pro další výlet s Liazkou. Když ona se tak těšila do Mongolska a teď to jednoduše nejde, tak jsme se rozhodli s ní procestovat Švédsko. Pár technických problémů se sice vyskytlo, ale to už k tomu patří. Krásný měsíc.

 

Na podzim jsme vyrazili obytkou na Krétu, trošku si prodloužit léto. Krétu jsme v minulosti zcela ignoroval jako turistickou destinaci s přeplněnými plážemi, pobřežím plném hotelů. Co jsme zde ale pobyl v březnu a pak na přelomu září a října, tak na ni nedám dopusit.

 

rok 2020 :

Tento rok začal celkem v pohodě. V lednu jsem vyrazili na 14-ti denní cestu do Kataru a na Maledivy. Šlo o to si jen tak pohovět u krásného moře, šnorchlovat nejen s malými žraloky a hlavně utéct před zimou z Evropy.

Únor a březen jsem věnoval přípravě na Mongolsko. Jezdil po ambasádách, vyřizoval víza, nakupoval nezbytné vybavení a jídlo. Skutečně zbývalo jen pár dní do odjezdu, který byl naplánován na 15.března 2020. Odjezd jsme původně jen o měsíc odložili, když byly vyhlášený první omezení díky Covidu. To jsme ještě netušili, že hranice budou střídavě uzavřeny dva roky.

Jakmile covidová opatření alespoň z části polevila, vydali jsme se Liazkou na cestu Polskem na Ukrajinu. Jsem dnes moc rád, že jsme projeli alespoň západní část, protože současná nesmyslná válka tuto zemi s největší pravděpodobnosti na delší dobu znepřístupní. Cílem bylo dojet do Rumunska a tam auto vyzkoušet na Fagaráši. Jenže to už se zase začal covid šířit a Rumuni nás ze země obratem vypoklonkovali směr Maďarsko.

Podzim 2019 

Ahojka cestovatelé,

trošku se pokusím aktualizovat úvodní stránku. Zvlášť s ohledem na nový, připravovaný projekt, kterým je pro příští rok

expedice Mongolsko 2020

Cestu v současnosti intenzivně připravujeme a výjezd je naplánován na polovinu dubna. Koupili jsme si za tím účelem expediční auto, nádhernou Liazku 180, vhodnou právě do oblasti střední Asie, kterou máme v úmyslu projet. Auto váží více než 14 tun a je kompletně vybavené pro takovéto dlouhé toulky místy, kde pojem silnice je pouze relativní. Bohužel hmotnosti a výkonu auta odpovídá také jeho apetit. Jen tak si vezme cca 30 l/100 km. 

Co je však zásadní, že tentokrát nepojedu se svou ženou Vlastou, ale mým parťákem se na 4,5 měsíce stane dlouholetý kamarád Renda.

************************************************************

Něco z historie :

Rozhodnutí začít cestovat padlo v roce 2004. O deset let později padlo nové rozhodnutí, cestovat intenzivně.

 

Prsťa has been to: Albania, Armenia, Argentina, Austria, Australia, Bosnia and Herzegovina, Belgium, Bulgaria, Brazil, Botswana, Canada, Černá Hora, Slovinsko, Switzerland, Chile, People's Republic of China, Cuba, Czech Republic, Germany, Denmark, Estonia, Egypt, Spain, Finland, France, United Kingdom, Georgia, Greece, Croatia, Hungary, Indonesia, Ireland, Italy, Japan, Cambodia, Lithuania, Latvia, Morocco, Maledivy, Moldova, Macedonia, Mexico, Netherlands, Norway, New Zealand, Philippines, Poland, Portugal, Romania, Serbia, Russia, Sweden, Slovakia, Turkey, Tanzania, Ukrajina, United States, Uruguay, Vietnam, South Africa, Zimbabwe.
Get your own travel map from Matador Network.